Vychodni pobrezi (Cherating)

L: Ahojky, tak vas zase vsecky po delsi dobe moc zdravime, a to uz z Bornea!

Ale vratime se jeste zpatky na pevninu, tam kde jsme presali minule... Predem se omlouvam, nejak tady blbne pismenko t, takze kdyby nekde chybelo, tak se nedivte... Jak jsme psali posledne, z uzasneho ostruvku Perhentian jsme se cheli vypravit do nejakeho narodniho parku nebo nejake prirody, ale kvuli predrazene doprave jsme zvolili jinou variantu, a trosku jsme projeli vychodni pobrezi.

Jako prvni jsme zvolili vetsi mesto Kuala Terengganu. Uz dostat se tam byl zvlastni zaziek - v Kuala Besut, kam jsme dojeli clunem z ostrova nas odkazali na zastavku, ktera nebyla nijak oznacena, prose to bylo nejak mistne domluvene misto, kde stavi autobus. Taky nikdo nevedel, v kolik ten bus jezdi, jen ze je to vzdycky po 2 hodinach.. Tak jsme si sedli a cekali. Meli jsme ale stesti a za 20 minut uz jsme se vezli. Kuala Terengganu nas docela zklamala, bylo to vetsi, uspechanejsi a silenejsi mesto nez jsme cekali. Uz jen najit ubytovani byl docela orisek, pekne jsme se s nasima ezkyma batuzkama prosli...

chocolate bus:)

a koukejte jake prodejny tu maji na kazdem kroku:

.....Jsme ale sikovni a i tentokrat jsme si poradili. Stravili jsme tam nakonec ale jen jednu noc. Puvodne jsme se chteli jit podiva na tradicni vyrobu clunu, ale vubec nebylo mozne se dopravit na to misto, kde se ty cluny vyrabi, takze jsme se na to nakonec vykaslali. Kuala Terengganu nam nakonec poslouzila jen jako postovni misto - poslali jsme si do australie spacaky, tak nejak jsme zjistili, ze tohle je v tropech naprosto nepotrebna vec :) Jinak jsme se tam zase trosku procvicili v malajstine - jist jsme chodili do mistnich podniku, kde nikdo nemluvil anglicky... No ale zase jsme to nejak zvladli:) Jinak tu udelam malou odbocku, co se tyce jidla - ji se tu nejvic ryze. A to budto bila (varena), nebo smazena ryze (s vajickem, sojovou omackou, nejakou zeleninou, pripadne i masem, a buhvicim jeste). K ryzi se ji kure, nebo obcas maji i hovezi v nejake podivne omacce. Obcas maji masovych omacek i vice, tam je potom vetsinou i vyber jidla bufetovym zpusobem. Nesmi chybet ani volske oko. Krome ryze se tu ji jeste nudle - taky smazene, a nebo v polevce. Polevky tu maji i bez nudli, zeleninove, kureci, plody more apod. A to je tak vcelku vsecko. Tyto jidla stoji tak od 3-5 RM, coz je na nase hodne malo (17-30 Kc). Obcas nekde k snidani maji jeste takzvany Roti Canai, to je smazena placka z nejakeho testa. Budto je to placka prazdna, a nebo treba se syrem, s cibuli, s banany a podobne. Slane varianty se podavaji s jakousi kari omackou.

Tak to byla odbocka k jidlu, a ted uz zpatky k nasi ceste - Kuala Terengganu se nam nejak nezamlouvala, tak jsme druhy den vyrazili na dalsi cestu po pobrezi. Za cil jsme si vybrali malinke mestecko jmenem Cherating. Po trech hodinach jizdy busem jsme vystoupili v jeste mensi vesnicce nez jsme cekali. Vladla tam ale takova prijemna nalada a pohoda, ze jsme zustali 3 noci. Pres den jsme se poflakovali na plazi (nebyla to sice takova krasna plaz jako na ostrovech, ale byla pohodova a pekne tam foukalo),

mistni rybari:

.....ochutnavali mistni ledove caje, dopisovali clanky na internet, odpocivali v nasi chatce a tak vselijak.

Vecer jsme si zase davali prekvapeni misnich kuchyni - napriklad specialni smazene kure zabalene do bananoveho listu, a podavane v papirovem balicku, nebo pecenou rybu a calamari. No proste jsme si uzivali:)

Posledni vecer jsme si vyrazili na mistni atrakci - pozorovani fireflies, coz jsou neco jako svetlusky, akorat ze blikaji. Jeli jsme lodickou po rece, potme, s pruvodcem, ktery mel cervenou baterku. S ni blikal na vsechny strany, aby musky rozblikal a prilakal k lodi. Napred jsme nevideli vubec nic, ale pak najednou na nekterych stromech kolem reky zacaly blikat spousty musek, no bylo to skoro jako vanocni stromecek!:) Spousta svetlusek reagovalo na baterku, a priletly az k nasi lodi a letaly a blikaly vsude kolem nas, mohli jsme si je i chytit a podivat se zblizka. Tento vylet na lodi trval asi hodinku, a moc jsme si to uzili. Skoda ze se svelusky nedaly vyfotit ani natocit, takhle to mame jen ve vzpominkach.

Mimo jine jsme v Cheratingu objevili uzasny obchod se drevem:

Nakonec jsme ale chte nechte museli Cherating opustit. Mistnim autobusem jsme dojeli do mesta Kuantan, kde jsme se ani nezdrzeli, protoze to bylo zase jen dalsi hlucne malajske mesto. Nasedli jsme do dalkoveho autobusu, ktery nas za pouhych 6 hodin odvezl do Johor Bahru, coz je nejjiznejsi mesto pevninske casti Malajsie. Tam jsme dojeli docela navecer, takze jsme se uz jenom ubytovani (po silenem dohadovani s mistnimi taxikari, kteri ani nevi, kde maji centrum mesta a na mapu koukali jako by ji videli poprve v zivote), a zasli si na veceri. Tam se ukazalo, ze nase znalosti malajstiny nejsou dokonale, protoze nam obema prinesli neco jineho nez jsme chteli:) Ale nevadi, bylo to dobre i tak. Pobavila nas i forma tohoo posezeni - sedeli jsme na zidlickach, ktere byly tesne vedle rusne krizovatky.

Druhy den jsme se vypravili na letiste, odkud nam to letelo do Kuchingu - velkeho mesta v zapadni casti malajskeho Bornea. Na letisti jsme doplnili nasi zasobu "leciv" o ruskou vodku z duty free shopu :))